Čeština (Česká republika)English (United Kingdom)Hebrew (Israel)
Increase Font Size Option 5 Reset Font Size Option 5 Decrease Font Size Option 5
Čínský Schindler zachránil tisíce Židů. Příběh svého hrdinství skrýval

Čínský Schindler zachránil tisíce Židů. Příběh svého hrdinství skrýval
27.7.2015   lidovky.cz   str. 0   Zprávy / Svět Lidovky.cz, Pavlína Kindlová

Feng Šan Ho zemřel v roce 1997 ve věku 96 let. Nikomu během svého dlouhého života neřekl o tom, že zachránil tisíce Židů před perzekucí a koncentračními tábory. Podle zpravodajského serveru CNN se jediným vodítkem k jeho neskutečnému činu stala věta z jeho nekrologu.

Mezi léty 1938 a 1940 působil Ho jako konzul čínské ambasády v Rakousku. Během této doby zachránil tisíce Židů před smrtí, a to jen díky svému peru. O jeho hrdinském skutku z doby 2. světové války nevěděla jeho žena, děti ani přátelé.

Zoufalí Židé se snažili dostat víza, aby mohli uprchnout z nacisty okupovaného Rakouska. Feng Šan Ho jich vystavil tisíce - i přes rozpor s příkazy, které mu dal jeho nadřízený.

Přesná čísla vydaných dokumentů a zachráněných životů zůstanou asi navždy neznámá. Jelikož však jedno z nalezených víz nese pořadové číslo 4000, odhaduje se, že jich bylo několik tisíc.

Feng Šanovi se často přezdívá „čínský Schindler“ v návaznosti na německého průmyslníka Oskara Schindlera, který zachránil 1200 Židů tím, že je zaměstnal ve vlastní továrně v Polsku.

„V současné době většina lidí věří, že zachránil více jak pět tisíc životů,“ říká Sü Sin, profesor nankingské univerzity a přední expert na judaistiku. „Důležitější je, že Ho byl pravděpodobně prvním diplomatem, který skutečně konal při záchraně Židů.“

Zatímco jiné země ze strachu před hněvem nacistické vlády odmítaly víza vydávat, Ho byl ochotný to na vlastní pěst risknout. Když nacisti zabrali budovu ambasády, protože ji vlastnil muž židovského původu, Feng Šan Ho si za vlastní prostředky otevřel novou kancelář a pokračoval v zachraňování.

Manli Ho je ta, kdo příběh otcova hrdinství objevil.

„Bylo to pro něj přirozené,“ říká Manli Ho, dcera zachránce, která se posledních deset let snažila odkrýt celý otcův příběh. „Byl to zásadový a přímočarý člověk s citem pro čest.“

Víza, která Ho vydal, byla unikátní – platila pouze pro Šanghaj, přístavní město bez jakýchkoli imigračních kontrol a okupované japonskou armádou. Díky tomu tam mohl přijít kdokoli bez potřebných papírů.

Proč se tedy vůbec zabýval vydáváním dokumentů do místa, které je nepožadovalo? Právě tady nastupuje důmyslnost „čínského Schindlera“.

Všichni držitelé jeho víz necestovali do Šanghaje, ale mohli papíry použít, aby dostali tzv. Tranzitní víza. S těmi bylo možné utéct i jinam – do Spojených států, Palestiny, na Filipíny atd. Ovšem fakt, že Ho vydával víza právě do Šanghaje, udělal z tohoto čínského města v židovské komunitě jakýsi bezpečný přístav.

„Fungovalo to jako drb. Židé se doslechli o šanghajských dokumentech, chtěli opravdu zoufale uprchnout. Slovo Šanghaj bylo najednou všude, rozšířilo se to rychlostí blesku.“

Padesátkrát odmítnut

Eric Goldstaub byl jedním z těch, kteří měli to štěstí a k dokumentům se dostali. V té době mu bylo 17 let a jeho rodina obdržela šanghajských víz rovnou dvacet.

Když nacisté anektovali Rakousko, s vidinou útěku začal obcházet dveře ambasád, všude ho však odmítali. Po padesáti takových pokusech se dostal před dveře čínského konzulátu, kde narazil na Hoa.

„Čekalo na mě opravdové překvapení. S úsměvem mi řekl, abych přinesl pasy a že nám seženou víza do jejich země,“ píše Goldstaub ve svých pamětech. Ve věku 91 let zemřel v roce 2012 v Kanadě.

„Když se podíváte na náš rodinný strom, bez pana Hoa by spousta z nás neexistovala. Zachránil spoustu životů,“ říká Danny, Goldstaubův syn.

Šanghaj se stala Noemovou archou, úkryt tam našlo asi 25 tisíc Židů. V roce 1943 japonští okupanti založili tzv. židovské ghetto a všechny uprchlíky přinutili, aby se tam přestěhovali.

Život v ghettu byl podle profesora historie Wang Ťiena těžký. Lidé tam žili v přeplněných pokojích, čelili hrozbě perzekuce ze strany japonské armády. Hygienické podmínky byly také špatné. I přesto židovští uprchlíci začali podnikat a prosperovat.

Sídliště brzy začalo vypadat jako německé nebo rakouské, hlavní ulici se díky kavárnám, obchodům a nočním klubům přezdívalo „Malá Vídeň“.

V současnosti pouze pár budov z původního ghetta stojí, ač se to zapojené organizace snaží změnit.

Zachránce z chudé rodiny

Feng Šan Ho vyrostl v chudé rodině bez otce, i přesto se stal diplomatem. Jelikož zřídka mluvil o vídeňských událostech, veřejnost o jeho činech věděla pramálo.

Na jeho příběh se přišlo náhodou. Dcera Manli, v té době reportérka, psala otcův nekrolog. Zmínila v něm jedinou vzpomínku, kterou jí otec z válečných dob vyprávěl, o tom, jak se postavil ozbrojenému gestapu, aby zachránil své židovské přátele. Feng Shan Ho - a hero in Vienna! pic.twitter.com/n2vZ9zCMdD — Andy Eckardt (@ameckardt) 10. Červenec 2015

Kurátor výstavy o diplomatech-zachráncích po přečtení nekrologu Manli zkontaktoval. To v ní probudilo zvědavost a začala pátrat po otcově minulosti.

V roce 1990 vydal Ho v čínštině memoár, kde popisoval, jak byl hluboce dojatý těžkým osudem Židů. „Když jsem viděl jejich odsouzení k záhubě, pochopitelně jsem cítil obrovský soucit. Byl jsem donucen jim pomoct.“

Dál situaci nekomentoval. Nikdy se tedy nedozvíme, proč se rozhodl svůj hrdinský čin tajit.

V roce 2000 Izrael Feng Šanovi posmrtně udělil titul Spravedlivý mezi národy, jedno z nejvyšších ocenění.

 
Banner
Banner